Nelehké je vojákem býti[]
| “ | Ach ano,pouhá pěchota - ubozí žebráci. | ” |
— |Plautus Titus Maccius
| ||
Svatá a stará pravda. Od dob co vznikaly první RP servery tak jednou z neodmyslitelných rolí je role vojáka. Není to nijak velká role, přecijen v bitvách vojáků umíralo na desetitisíce, ale i přesto bývá tato role špatně interpretovaná. Není to tolik chyba samotných hráčů jako toho jak je středověký či fantasy voják vyobrazován ve filmech a počítačovách hrách. Hráči pak buď hrají drsňáky co neznají strach a nemají život, nebo naopak hrajou hrubiány a barbary o které by si zkušený velitel ani kolo neopřel. Podívejme se však co vojáci byli.
Voják nebo žoldák?[]
To je jedna z hlavních otázek, kterou si musíme položit. Chceme hrát vojáka a nebo žoldáka? Rozdíl mezi těmito skupinami byl mnohdy až markantní.
Žoldnéři[]
Weit lasst die Fahnen wehen English Subtitle
Klasické ukázka ze žoldnéřské kultury. Dochovaná píseň.
Žoldnéři putovali krajem a byli zvyklí že to co si nevezmou to nemají. Když je nějaký šlechtic najmul tak šli v první řadě před vojáky. Na jejich bezpečí se nijak nedbalo a tak se podle toho chovali. Snažili se prožít každý den s naprostou chutí a na tom byla založena i žoldnéřská kultura. Už v díle Machiavelliho - Vladař, je rada pro všechny vojevůdce. Že jakmile dosáhnete svých cílů, tak se máte zbavit žoldáků. Takže pokud chcete hrát opravdu živého vojáka. Co propije každý peníz a prožene kdejakou sukni, bere boží jména nadarmo (zrovna ty která mu přijdou pod ruku), tak je žoldnéř pro vás správná volba. Avšak budete se muset smířit s tím, že nikdy nebudete vojákem a budete potravou pro nepřátelské oštěpy. A nikdo se nebude starat o to jak dopadnete. Nakonec ... mrtvému žoldnéři se neplatí.
Vojáci[]
Prinz Eugen (English, German and Chinese Subtitle)
Ukázka vojenské písně.
Mají hodně společného s žoldnéři ale skutečná vojenská kariera byla prestiž. Věřte tomu nebo ne, před nástupem komunismu a kdy se z mužů v unformách udělali lampasáci a obecně lid začal vše vojenské nenávidět, bylo vojenské povolání prestižní. Důstojníci chodili na jakékoliv večírky pouze ve svých slavnostních uniformách, vojáci se pyšnili svým řemeslem. Už od starověku byla ve vojenství čest a mězi vojáky byl mravnostní kodex. Přecijen šlechta i králové si mohli dovolit vydržovat pouze omezené množství mužů ve zbrani. Vojáci nejen že bojovali v bitvách, tak hlídali města, účastnili se průvodů a slavnostních akcí a kdo by si na takové příležitosti bral neotesaného barbara? Pak jak jsme zmínili výše, tak vojáci byli cennější než žoldáci a většinou pochodovali za žoldnéřským vojskem. Další rozdíl od žoldnéřů byl ten, že vojáci většinou dostávali fasovanou výbavu včetně varkočů a nebo šerp, které je odlišovali v boji.
I vojáci se ovšem dokázali vyřádit. Nemysleme si. Avšak u většiny armád, vojákům za to padali kruté tresty narozdíl od žoldnéřů. Přecijen byli považováni za vojáky, zatímco žoldnéři byli považováni spíše za svoloč.
Jak na to?[]
Viděli jste?! Támhleten se pošklebuje!
V první řadě byste si měli rozmyslet jakým způsobem se váš voják živí. Zda je žoldnéř a nebo voják. Jak bylo zmíněno nahoře, žoldnéři jsou svobodné duše. Vojáci mají své zázemí. K žoldnéřům se tedy vyjádříme později. Při tvorbě vojáka nezapomeňte že má domov. Voják si odslouží svojí hlídku a jde do své oblíbené knajpy, za svojí ženou a nebo naopak. Má svojí práci a má svojí rodinu. Není to stroj na zabíjení bez života . Má své strachy a své sny. Často se stává, že si hráči své válečníky vysní jako zabijáky bez života, zázemí a brzy se dostávají ke zjištění, že jejich postava je v hodně směrech plochá a nezábavná. Na RP scéně tak můžeme potkávat vojáky co se ničeho nebojí a vrhají se vstříc nebezpečí a jen vzácně potkáváme vojáky co se skutečně bojí. Brzy zjistíte že váš voják, či válečník bude hned zajímavější a prostřednictvím vašeho herectví se vám podaří oživit a vtáhnout ostatní hráče do krásného světa RP vojáka. Přecijen, bitva kde se nikdo nebojí je jen prostá rubačka. Kdežto bitva, kde téměř můžete slyšet křik a cítit strach ve vás nechá pocit dobře zahraného RP na hodně dlouho.
U hraní žoldnéře je zase radno se zaměřit na žoldnéřskou kulturu a podat hráčům realitu s jakou žoldnéři žijí každý den. Představte jim písně, vymyslete si vlastní historky, které chytnou za srdce. Snažte se vtáhnout ostatní hráče do skutečnosti, že žoldnéře čeká smrt s každým okamžikem, ale že vám je to jedno dokud máte svůj žejdlík vína. Takové RP může být velmi zábavné a pokud se vám to podaří zahrát kvalitně tak v hráčích zanecháte pocit, že i RP bitva je hrozná věc.
RP s civilistou[]
Výše popsané RP ocení hlavně hráči civilistů. Civilisté nemůžou být víc civilnější. Zatím co vy můžete pro ně svým RP udělat jasnou čáru mezi tím co je civilní a co je vojenské. Když se vám podaří bravůrně ztvárnit RP vojáka, tak se budou cítit víc jako civilové a více se dostanou dos vých rolí a své RP si užijí. Na oplátku si vy pak více užijete RP vojáka, neboť budete mít komu vyprávět strašidelné historky, které se vám přihodily.